Herálec
Dříve též: Heraletz (německy), Markt Heraletz (1838), Erharts (1401)
| Dnes | Herálec, k. ú. Herálec, okres Havlíčkův Brod |
|---|---|
| Farnost | Herálec (kostel sv. Bartoloměje), matriky od 1783 v SOA Zámrsk |
| Panství (do 1848) | Herálec (spojené s Humpolcem od 1602), 1838 hraběnka Trauttmansdorffová |
Časová osa
- 1226
Podle Wikipedie první zmínka v listině papeže Honoria III. (Registr sčítacích obvodů uvádí rok 1280, ověřit).
- 1307
Herálec získává pražský biskup Jan z Dražic. Arcibiskupství ho drží až do husitských válek.
- 1602
Kryštof Karel z Roupova přestavuje tvrz a připojuje k Herálci panství Humpolec.
- 1651
Soupis poddaných podle víry: ves Herálec má asi 20 hospodářů a podruhy, mezi nimi kovář Mikoláš Křížův (28 let, manželka Kateřina 20, matka Lidmila 40) „na nájemní kovárně“ a mlynář Jan Procházka na nájemním mlýně. Kovárna tedy patřila vrchnosti nebo obci a kovář ji měl v nájmu. Zda šlo o dnešní čp. 5, nevíme – v 19. století měla vrchnost „panskou kovárnu“ v čp. 7 (kovář Jan Krásný, † před 1888), takže to byla spíš ona.
- 1654
Berní rula (soupis hospodářů pro daně): ves Herálec s filiálním kostelem má kolem 20 sedláků a rolníků, 2 chalupníky, 2 zahradníky, ševce a řezníka; 3 usedlosti jsou „zkažené“ a 2 grunty pusté (Jirákovský a Burjanův) – stopy třicetileté války. Mezi chalupníky je Mikoláš Kříž, tentýž kovář, který tu 1651 seděl na nájemní kovárně.
- 4. 6. 1728
Eleonora Kristýna hraběnka von Regel prodává panství Herálec a Humpolec Maxmilianu Františkovi svobodnému pánu von Deblin.
- 1771
Herálec dostává vlastní faru (do roku 1755 byl kostel filiálkou Úsobí, pak tu sloužil zámecký kaplan). Od roku 1783 se tu vedou matriky, které uvádějí čísla domů.
- 1780
Velký požár: vyhořel kostel a s ním 26 domů, podle Sedláčka „větší část městečka“. Zvony na věži jsou až z doby po požáru.
- 18. 9. 1780
Podrobněji podle obecní kroniky: v pondělí po posvícení začalo hořet v čp. 46 „U Prokopů“ od podruhyně, která vařila oběd. Shořela celá severní strana vsi i s fabrikou, hospodou a panským dvorem, na jižní straně škola, kostel „a všechna stavení pod i nad kostelem“. Celkem 7 selských statků, 2 půllánické, 6 chalup a 8 domků, k tomu obecní kovárna s domkem, panská pekárna a řezníkův byt. Oheň zastavila až rozestavěná fara.
- 1805–1813
Za napoleonských válek (1805, 1809 a 1813) byla v Herálci velká vojenská nemocnice. Vojáci bydleli po domech.
- 1816
V Herálci je c. k. privilegovaná továrna na sukno a kašmír, jejím majitelem je Leonard Salm. Už v letech 1793–1800 se v matrikách objevuje „Fabriks Pachter“ (nájemce továrny) Georg Stork.
- 1838
Stabilní katastr: městečko „Markt Heraletz“, panství drží hraběnka Trauttmansdorffová.
- 1843
Poddanské městečko Herálec má 106 domů a 966 obyvatel, faru, školu, zámek s kaplí sv. Michala, panský dvůr s ovčírnou a draslovou varnu (výrobu potaše) s hospodou. Na celém panství (bez Humpolce) je 6 kovářů.
- 25. 7. 1873
Největší požár Herálce: na svátek sv. Jakuba po 14. hodině vyšlehly plameny z čp. 99 „V úvoze“ a s větrem se za půl hodiny rozšířily přes celou obec. Shořelo 64 domů s hospodářskými budovami, kostel, fara i obecní „radnice“ s obecní kovárnou pod hrází rybníka; na faře shořel archiv včetně urbáře z roku 1664. Na západní straně se ubránila jen čp. 8, 32, 35, 71 a 104. Starý barokní kostel s cibulovou věží se už neopravoval; nový pseudogotický byl vysvěcen asi o 7 let později, mezitím se sloužilo v prozatímní kapli na náměstí u sochy sv. Floriána.
z literaturydoloženo pramenem
U každé události je, odkud ji víme: „doloženo pramenem“ = čteno přímo v archivním dokumentu, „z literatury“ = převzato z knihy nebo článku.