Zajímavosti
Co nás při hledání nejvíc překvapilo – nejstarší zmínky, požáry, řemesla a osudy lidí, kteří tu žili.
- Kovárna přes čtyři generace a dvě rodiny. V čp. 5 koval nejdřív mistr Michal Metal. Oženil se roku 1789 v domě tehdy označeném čp. 24 (dnešní čp. 17), kde kovala starší generace Metalů, nejspíš jeho otec Karel. Pak se s rodinou několikrát stěhoval (čp. 48, 25, zase 24) a roku 1801 se usadil v domě tehdy označeném čp. 23, dnes čp. 5. Zemřel 1825 v 62 letech. Po něm kovárnu převzal syn František (narozený 1801, děti 1828–1847, ještě 1858 se podepisuje jako „mistr kovářský v Heralci čís. 5“) a pak vnuk Jan (narozený 1834 v čp. 5, děti 1866–1869). Roku 1876 se na kovárnu přiženil kovář Václav Kašík, syn hajného z Ledečska (viz „Kovárna věnem“). Po něm se domu dodnes říká „U Kašíků“. Metalové kovali i jinde v Herálci – Josef Metal měl v 50. a 60. letech kovárnu v čp. 17.
- Kovárna věnem. Jak se kovárna Metalových dostala ke Kašíkům? Svatbou. Kovář Jan Metal zemřel mladý, někdy po roce 1869, a zanechal vdovu Josefu s malými dcerami. Roku 1876 si ji vzal o osm let mladší kovář Václav Kašík, syn lesního hajného z Ledečska – a s ní i kovárnu v čp. 5. Josefa mu dala ještě dvě dcery a pak zemřela; Václav se roku 1885 oženil znovu, s jednadvacetiletou Josefou Nápravníkovou ze selského čp. 28, a měl s ní dalších osm dětí. Farář si ty dvě Josefy dokonce jednou spletl: při křtu dcery Františky 1885 zapsal jako matku první ženu a musel zápis opravit.
- Nevěsta z daleka. František Metal si vzal Anastázii Zajíčkovou, dceru provaznického mistra z Neveklova u Benešova – přes 80 km daleko, na tu dobu nezvyklá vzdálenost. Jak se poznali, nevíme; možná přes tovaryšskou vandrovku.
- Kovářovy dcery. Ze sňatků v herálecké matrice je vidět, kam se kovářské dcery z čp. 5 rozešly. Sedmnáctiletá Klára Metalová si roku 1854 vzala pekaře z Úsobí a její otec František se pod zápis vlastnoručně podepsal. Její sestra Anastázie se roku 1863 provdala za heráleckého rodáka, truhláře usazeného v Dolních Rakousích. Byl to voják v záloze, a tak se ohlášky četly i u pluku ve Veroně. Vnučka Marie si roku 1891 vzala koláře z vrchnostenské (panské) kolárny a kovárny v čp. 7. A ještě roku 1908 zapsal farář Václava Kašíka při svatbě dcery Františky jako „mistra kováře v Heralci č. 5“. Dva roky nato už sčítací komisař zapsal, že se rodina živí polem.
- Smutný podzim 1824. V květnu 1824 se kovářův syn František Metal oženil. V říjnu mu zemřela matka Helena a v únoru 1825 i otec Michal. Třiadvacetiletý František tak během pár měsíců převzal kovárnu i domácnost.
- Kovář už v roce 1651. Tři roky po třicetileté válce sepsala vrchnost všechny obyvatele panství. V Herálci tehdy žil kovář Mikoláš Křížův, osmadvacetiletý, s o osm let mladší ženou Kateřinou a matkou Lidmilou. Kovárna nebyla jeho: seděl „na nájemní kovárně“, tedy na kovárně, kterou pronajímala vrchnost. Jestli stála na místě dnešního čp. 5, nevíme. Spíš ne: ještě v 19. století měla vrchnost vlastní „panskou kovárnu“ v čp. 7, vedle kovárny Metalových a pak Kašíků v čp. 5. Herálec měl tedy nejméně dvě kovárny (a Metalové kovali i v čp. 17). O tři roky později ho zapsali i do berní ruly, velkého daňového soupisu Čech z roku 1654, jako chalupníka – kovář tedy kromě kovárny hospodařil i na kousku pole. Vedle něj stály v Herálci dva pusté grunty a tři „zkažené“ usedlosti, stopy právě skončené války.
- Tužková pětka. U křtu Františka Metala z roku 1801 stojí číslo domu 23 a pod ním je tužkou připsané „5“. Je to stopa přečíslování domů kolem roku 1805. Podobné tužkové poznámky jsou v matrice u desítek zápisů z let 1800–1804 (24 → 17, 64 → 71, 90 → 79…), v roce 1806 už žádné nejsou a roku 1807 stojí u kováře Michala Metala inkoustem rovnou „5“. Dům, kterému dnes říkáme čp. 5, měl tedy do roku 1805 číslo 23. Staré „čp. 5“ byl úplně jiný dům.
- Vojáci v domě. Nejstarší zápis, který z domu známe, se týká vojáka: roku 1783 se tu narodila dcera vojáka Františka Vašáka od pěšího pluku Wartensleben, roku 1808 se odtud ženil Jan Svoboda, zřejmě také voják. Vojáci tehdy neměli kasárny a bydleli po domech u místních. Za napoleonských válek (1805, 1809 a 1813) byla navíc v Herálci velká vojenská nemocnice.
- Velký požár 1780. Roku 1780 vyhořel herálecký kostel a s ním 26 domů, podle historika Sedláčka „větší část městečka“. Dům na náměstí kousek od kostela tehdy mohl shořet také. Jisté to není, seznam vyhořelých domů neznáme.